Posts Tagged ‘Startupy’

7 tipů jak rozjet a udržet si startup při zaměstnání

Thursday, June 12th, 2008

Pro všechen pracující startup lid. Tony Wright vám představuje sedm klíčových bodů, kterak rozjet a udržet si startup při práci. Tony už má za sebou jednu akvizici Jobsterem a jeho další startup, RescueTime financuje Y Combinator.

  1. Potřebujete spoluzakladatele a pár roztleskávačů. Pokud nejste schopni najít dva tři známé, kteří by byli nadšenými beta testery, popřemýšlej nad změnou kurzu. Při půlúvazkovém výkonu je spoluzakladatel nezbytný zejména k udržení workflow a to ve správých kolejích. V určitých okolnostech narazíte na motivační překážky… v případě, že máte ale partnera, kdy závisíte jeden na druhém, vždy najdete cestu jak tyto obtíže překonat. V případě, že partnera nemáte, dochází mnohdy ke ztrátě zájmu a k cestě za jinou zábavou.
  2. Určete si den či dva, které strávíte prací. Nejlépe na stejném místě se spoluzakladateli. A provždy, žádné vyjímky. Jeden večer v týdnu, jeden den přes víkend. Neznamená to, že nebudete pracovat v ostatní dny, ale udržení řádu v pracovním programu významě pomáhá překonávat fáze, které “se udělat musí”.
  3. Určete si celoposádkový cíl. Čím lidi přesvědčit, aby šly do věci na plný plyn? 5 000 aktivních uživatelů? 10 000 unikátů za den? Fondy? Váš cíl by měl být kolektivní shoda. Nepotřebujete aby jeden byl odhodlaný zapojit se naplno, zatímco druhý měl výhrady. Je jednoduché to přehlížet, ale je třeba se definitivně rozhodnout. Ztratil jsem dva spoluzakladatele, kteří nebyli připraveni se do toho ponořit na fulltime, zatímco já ano. Nebylo to fér k nim, ani ke mě.
  4. Držte se nápadu, který je zvládnutelný. Každý startup je hypotéza. Jestliže je třeba “Uděláme nejlepší webový chatovací klient”, pak budete můžete testovat velice brzy. Pakliže je ale vaše hypotéza typu “Vyrobíme auto na destilku”, nepůjde to jen tak za půl úvazku. Omezená dostupnost kvalitního času vás musí nutit zkrotit ideu na minimum potřebného k testu vaší hypotézy. Žádné extra legrácky!
  5. Smiřte se s tím, že vaše první verze vám pravděpodobně poleze krkem. Viz. článek od Davida Rusenka, Důležitost brzkého startu a udržení se při životě / The importance of launching early and staying alive – David je zakladatel Weebly (Y Combinator). Je to dlouhá cesta. Může být startup, který se uchytí přes očekávání rychle s akvizicí během dvou měsíců. 99 % “úspěchů přes noc” znamená 5 let dřiny v blátě před nocí, o které je řeč. Připravte se na dlouhou cestu a nechte se zaskočit náhlým úspěchem. Stejně tak i s vaší první betou. Jen se podívejte kam až jste došli, než že by jste to hodili za hlavu. Motivujte se tak udělat to lepší. Každý týden to vylepšete oproti tomu minulému a sledujte jestli je ten plamínek možné rozdmýchat v pořádný oheň.
  6. Když vás popadne odpor a lenost k práci (může každého). Proflákejte tento čas studiem věcí, které neznáte, ale které k vám patří. Jestli jste kodér, přelouskejte si něco o designu či použitelnosti. Načtěte si, čím motivovat investory. Udělejte si průzkum konkurence a analyzujte její přednosti. Nastudujte SEO (není to nic). Pište jestě víc (blogování rouhodně pomáhá). Přemýšlejte nad viralitou sítí a jak s ní pracovat a jak z ní těžit. Dohromady, dávejte pozor na tenkou hranici mezi využíváním odpočinkového času v práci pro váš startup a okrádáním vašeho šéfa o něj či o jeho zdroje. Pakliže jste placeni za práci, pracujte.
  7. Buďte si jisti, že je to Váš startup. V lepších případech pracujete ve společnosti, kde jste plnoprávným správcem vaší práce “po práci”. Pokud je vlastnictví vašeho duševního kapitálu nejasné, nedůvěřujte nejlepší vůli vašeho zaměstnavatele. Chamtivost dělá s lidma divy, jakkoli se původně zdáli velkou oporou vašeho projektu.

České start-upy a globální dopad?

Tuesday, June 3rd, 2008

Autor příspěvku pracuje na startupu firemní wiki a na svém blogu se věnuje ekonomickým přínosům webu 2.0 a IT ve firmách. (Chcete publikovat článek na Incubator2 nebo BuzzMag? Pište na info@buzzmag.cz)

Česká republika není zrovna známá tím, že by zde bylo velké podhoubí nových technologických start-upů, které by navíc měly globální dopad. Přesto je zde celkem vzdělané obyvatelstvo a navíc občas některá technologie opravdu přesáhne lokální rámec a jde do světa. Nejvíce známé jsou asi počiny doktora Holého, který se zabývá léky na HIV. O něco menší, ale také hodně silnou, mediální masáží prošla firma Elmarco, která se zabývá výrobou nanovláken a která je celosvětově jedinečná.

IT světě nelze nezmínit Romana Staňka a jeho NetBeans, Systinet a připravované GoodData. Také bychom mohli uvést začínající Wirenode nebo Webnode a nebo rozjetou Geewu.

Přesto nelze říci, že jsme technologická velmoc a naopak o podobně velkém Izraeli to říct s přehledem lze. Jeho 71 firem na NASDAQ hovoří za vše (Irsko jich má jen sedm).

Docela mě zajímají důvody, proč se tak vlastně děje. Je to financemi? Jasně, peníze jsou nejsnazší důvod, ale asi nebude jediný a třeba nemusí být ten hlavní. Nebo je to snad technologickou vyspělostí okolí?

Technologickou vyspělostí okolí myslím to, na čem stavíte, co berete jako normální součást vašeho života a na základě čeho inovujete. Většina různých inovací jsou přírůstkové (inkrementální) inovace, které vznikají na základě toho v čem se běžně pohybujeme a co běžně používáme.

Dalším druhem inovace jsou radikální a kdybychom si to chtěli zjednodušit, tak můžeme říct, že jsou takovým přeskočení do dalšího vývojového stupně.

Jenže přeskakovat jednotlivé vývojové stupně a dělat radikální inovace je extrémně složité, méně časté a samozřejmě není možné dělat jen radikální inovace. Z toho tedy plyne, že firmy budou stavět především na přírůstkových inovacích ze kterých se občas stanou inovace radikální. A v tom je právě zakopán pes, protože pokud děláte přírůstkovou inovaci v technologicky vyspělejším okolí, budete velmi pravděpodobně technologicky dále, než pokud ji uděláte v méně vyspělém okolí.

A zde české firmy logicky ztrácí, protože samotná ČR je dost pozadu. Vezměme si jako příklad opět Izrael, kde již v roce 2006 měli první wireless město. Uznávám, že to je sice hodně populistický příklad, ale jistě by se jich jednak našlo více a pak je to v prudkém kontrastu např. k našim nejmodernějším vlakům (Pendolinům), které nemají ani elektrické zásuvky, do kterých by se dal zapojit notebook.

Co říci závěrem? Na výše uvedených příkladech je vidět, že i firmy v ČR občas přijdou s něčím zcela novým a mají celosvětový úspěch, ale moc toho není. Samozřejmě jakýkoli úspěšný start-up i s lokálním dopadem je úspěch, ale nestálo by za to stát se druhým Izraelem? Jak byste na to šli vy? Foto (c) roupen

18 tipů jak může start-up ušetřit peníze

Sunday, May 18th, 2008

Pokud Robert Scoble je tech bloger číslo jedna, potom Jason Calacanis je jistě linkbaiter a provokatér numero uno, a to jen v tom nejlepším smyslu. Kapitální úlovek se Jasonovi podařil začátkem března s blogpostem plným tipů jak může startup ušetřit peníze. Kromě několika dalších prominentních blogerů se silně “kritickou” protireakcí přišel redaktor blogu TechCrunch. Duncan Riley z Jasonova blogpostu vyvodil, že v Mahalu pracují samí omezení workoholici bez osobního života a že práce pro Mahalo rovná se peklo.

Protože všechny úsporné tipy lze aplikovat také v českém prostředí (stačí si jen dolary převést na koruny a za San Francisco s Los Angeles a New Yorkem dosadit Prahu), pojďme na to.

  1. Kupte počítače Macintosh, ušetříte peníze za IT oddělení.
  2. Kupte pro každého druhý monitor, ušetří aspoň 30 minut denně, což je 100 hodin ročně… což je nejméně 2 000 dolarů ročně… což je za tři roky 6 000 dolarů. Druhý monitor stojí 300-500 dolarů podle toho jaký vezmete. To znamená, že se vám investice vrátí 10-20x… a máte šťastného člena týmu.
  3. Kupujte všem oběd čtyři dny v týdnu a držte se zásady žádné-meetingy. Jít ven pro jídlo nebo objednávání trvá o 20-60 minut déle než procházka do bufetu a jezení. Pokud uděláte meetingy přes oběd, taky ušetříte čas. Takže, 30 minut denně po řekněme čtyři dny v týdnu jsou dvě hodiny týdně… což je 100 hodin ročně. To je jasné.
  4. Kupte levné stoly a drahé židle. Stoly jsou úplné okrádání. My kupujeme nerezové stoly pro restaurace za 100 dolarů a židle Areon za 600. Kompletní cena na pracovní stanici? 700 dolarů. Srovnejte to s kupováním kostky/designerské stanice za 500 – 1 500 dolarů. Židle je jediná věc, na které záleží… investujte do ní.
  5. Nekupujte telefony. Nikdo je nebude používat. Nikdo v Mahalu nemá na stole telefon, kromě admin typů. Všichni ostatní jsou na IRC, na chatu a na svých mobilech. Každá má mobil, lidem se na něj spíš dovoláš a 99% komunikace NENÍ přes telefon. Úspory? Nejmíň 500 ročně na osobu… 50 lidí po tři roky? 75-100 tisíc (dolarů).
  6. Pronajměte prostor navíc. Spousta lidí ma ve svých kancelářích prostor navíc. Pokud pronajmete 5-10 stolů po 500 dolarech každý, můžete snížit útratu o 2 500 až 5 000 měsíčně, nebo 30-60 000 ročně. To jsou velké peníze.
  7. Outsourcujte účetnictví a HR – žádná záhada.
  8. Nekupujte všem Microsoft Office – je to příliš mnoho peněz. Dejte Office na tři nebo čtyři společné počítače a používejte Google Docs.
  9. Používejte Googlem hostovaný email. 50 dolarů nebo zdarma na uživatele…. jak můžete tohle překonat?!?! K čemu se párat s exchange serverem!?!?
  10. Nejtvrději pracujícím lidem kupte domů počítač. Pokud máte lidi ochotné pracovat hodinu týdně navíc, měli byste jim dát počítač domů. Jakmile se dostanete na tři hodiny práce doma týdně, jste na 150 hodinách ročně a tak není nad čím dlouze přemýšlet. Investujte do vybavení pokud *je* osoba workoholik.
  11. Dejte padáka lidem, kteří nejsou workoholici. nemilují svoji práci… no tak lidi, tohle je život startupu, to není hra. nepracujte pro startup, pokud tím nežijete – jděte pracovat na poštovní úřad nebo do stabucks pokud tím nežijete pokud toužíte po vyváženém životě. Dovopravdy.
  12. Pořiďte do kanceláře dražší automat na espresso. Chodit dvakrát denně do starbucks vyjde pokaždé na 4 $, co je ale důležitější, stojí to 20 minut. Kupte Jura industrial za 3-5 000 (dolarů), pořiďtě dobrý zrna a místnost na kafe doplňte sójovým, nízkotučným, atd. Když si 50 lidí udělá jednou denně výlet, je to pro firmu 20 hodin vyhozeného čašu a zaměstnanci tak utratí za kafe 150 $. To nedává smysl.
  13. Zásobujte ledničku sodovkami—stejný případ jako předchozí.
  14. Dovolte lidem pracovat mimo pracovní dobu. Dojíždění vysává a mrhá časem každého. Nechejte lidi začít v 6 ráno nebo v 11 a zkrátíte jim dojíždění o polovinu (aspoň v LA).
  15. Zajděte za každým svým dodavatatelem jednou za 6-9 měsíců a řekněte si o slevu 10-30%. Pokud polovina z nich řekne ano, ušetříte 5-15% na fixních nákladech. Lidé vám dají slevu když si myslí, že by mohli ztratit byznys.
  16. Nevyhazujte peníze za hledání lidí. Hoďte se na linkedin a Facebook a začněte hledat lidi – stejně to funguje líp.
  17. Opravdu přemýšlejte, jestli potřebujete PR firmu za 15 000 $ měsíčně. Můžete přece získat PR konzultanta, který bude pracovat na 2-3 projektech ročně za 10-15k $ každý a ušetříte 75%. Většina PR firem stejně leží půl roku ladem, když budujete svůj produkt.
  18. Outsourcujte do středu Ameriky: Jsou tam tuny briliantních lidí mezi San Franciskem, Los Angeles a New Yorkem, kteří nežijí v jednopokojovém apartmánu za 4 000 dolarů a neplatí v čistírně 8 dolarů za košili – najměte je!