V dobách, ne až tak dávno minulých, bylo cílem podchytit v názvu nějakou esenci vašeho tržího umístění. Tak, aby bylo (tehdy) možné obsadit významější tržní podíl jen díky vaší značce. Za nejlepší připady takové strategie Godin počítá International Business Machines (IBM) nebo tehdější první cereální polštářky Shredded Wheat.

Zanedlouho bylo ale jasné, že nadpoužívání popisných názvů postupně vedlo k přílišnému významovému zobecňení a tak také ke ztrátě přehlednosti oproti konkurenci. Pojmenovávání si tedy zanedlouho našlo další strategii, a to kombinaci obecného významu, který snadno naváže slovo druhotného smyslu (Seth mluví o slově obranném), čímž se otevírá daleko větší nabídka unikátních variací, v které si můžete najít “šmrnc” jméno i dnes a vlastnit jej na věky. Cenné zvlášť v rámci mechaniky vyhledávačů. Proto třeba “Jet Blue” je určitě unikátnější než “SouthWest”. A ikdyž mohou tedy některá spojení různě vyložitelná, výběr takového jména pak tím pádem neznamená nic jiného než to, co poskytujete. Pročež je zase Starbucks lepší než “Dunkin Donuts”.

Pojmenovávací kanceláře kdysi bujely až do fází, kdy klienti platili stovky tisíc dolarů pro nápady jako “Altria”. Poptávka po názvu ještě narostla s příchodem doménových jmen, kde můžete váš globální název držet na věky témeř bezbolestně a všichni si vás takto zapamatují. Byla údajně mánie, kdy někteří prodávali goggles.com (česky ochranné brýle, potápěčské, lyžařské) bez keců za 300 000 dolarů.

Další příspěvek k posunu pojmenovávací infrastruktury přinesl Google a způsoby jeho užívání. Ať už hledáte JetBlue nebo Ikeu, stejně to napíšete do Googlu, než abyste dumali nad doménou

Tímto se myslí, že je určitě dobré mít trefný název, který se významově k službě či produktu váže, nicméně je daleko výhodnější zvolit název, který funguje také jako unikát v Technorati, Yahoo! nebo Googlu, když někdo vyhledává přímo vás.

Zkrátka takové budování SEO strategie pro vaši značku. Vždy je tedy lepší, než ideální generické jméno, mít unikátní název, pod kterým budete vystupovat už jen vy.
Dobrým jménem je tedy třeba Flickr či také 37signals. Opakem toho je zase název grafického studia Number 17, zcela a snadno zaměnitelné za cokoli. Generické domény jako Answers, Hotel nebo Business jsou sice docela výstižná slova, nicméně zcela zapadají v zahlcení nabídkou a když někdo hledá hotel, tak určitě nepřipisuje “.com”. Zkuste si zadat do Yahoo! třeba “radar” a určitě nenarazíte na ten časopis, či jeho stránku … stejne tak třeba vyhledávání “simple” vás určitě nebude navigovat na simple.com.

Pokud se například pokusíte prorazit coby bloger, je vždy vhodnější zvolit své jméno, tak aby nezapadlo v mase. “Scoble” či “Seth” nebo názvy s předponou (třeba Dr., …) jsou rozhodně jasnější a snadnější volba pro etablování se, než se třeba “Michalův blog”.

To je docela pochopitelné, nicméně například knihy ještě pořád vycházejí s názvy jako “Nejlepší vegetariánská kuchyně”, či “Marketing, 1980-1990, díl první”.

Tak jakou cestu tedy zvolit. Pátrejte po názvu ke kterému vám Google najde nejméně podobností. Godin ze skušenosti podotýká: “Jedinou anglickou podobnost, kterou jsme našli pro Squidoo byl web s návody pro rybaření.”
“Kdybych měl na výběr mezi vynikající doménou, která obsahuje vymezující generické slovo a mezi cool slovem, které nebude až tak skvělou doménou … vyberu si vždy tu druhou” podotýká.

“HRKom” nezní ani za mák příbuzně jako stejně zaměřená firma Jeteye. Zní to pěkně nesmyslně, kryptovynalézavě a divně vůbec, nicméně je to určitě velice podstatná věc. Altria, Achieva, či Faktiva zní zase jako nápady od názvotvorných kanceláří, … bezpochyby vhodné k vstupu na burzu, nicméně vlastní dítě čí web 2.0 společnost si tak raděj nepojmenujete.

Špek je pak v tom, co ta slova znamenají ve vztahu k tomu, co vám připomínají. Jejich struktura, zvukomalba, příklady jiné připobobňující slovesnosti, atd. … to vše vede k dosažení cool názvu. Třeba “Starbucks” je složeno ze dvou slov, která mají pranic společného s kávou (snad až na ty zisky ;) a jejich odkaz na Moby Dicka je dost latentní pro většinu z nás. Za krátkou dobu ale … tvarem písma, nápisu, zvukomalbou, bezbariérovou výslovností a unikátností dostáváte takřka bezchybný název. Vzpomenete si na něj kdykoli.

Takže třeba užití skvělých služeb typu NameBoy, … dospějete ještě dnes ke kopě dostupných domén, které budou znít i vypadat skvěle a originálně. Může se to i protáhnout, nesmíte polevit. Cestou ovšem objevíte plnou studnu dostupných jmen.

Poslední, co zbývá dodat je, že musíte vštěpovat název interně a jsou dvě věci, které je vhodné mít na paměti:
1) Nepoužívejte delší zástupný název (v případě obsazené domény). Lidé si ho často docela oblíbí. Prostě si najděte volný název a používejte ho.
2) Neposlouchejte nic, co říká vaše okolí na nové jméno. Jednou jsme používali jedno provizorní (Yikes) a muselo se změnit, za což mě každý pak nenáviděl. Celé týdny. Dnes už je to samozřejmostí a jakoby nikdy nemělo být jinak.

Celá pointa vedlejšího významu je, že ten první význam je úplně fuk (zejména pokud jste začali se jménem, které žádný význam nemělo). Za překvapivě krátký čas, se z unikátního spojení, zejména pokud zní dobře, stane zcela samostatné slovo.

Zdroj: Seth Godin Blog

1. Potřebujete spoluzakladatele a pár roztleskávačů. Pokud nejste schopni najít dva tři známé, kteří by byli nadšenými beta testery, popřemýšlej nad změnou kurzu. Při půlúvazkovém výkonu je spoluzakladatel nezbytný zejména k udržení workflow a to ve správých kolejích. V určitých okolnostech narazíte na motivační překážky… v případě, že máte ale partnera, kdy závisíte jeden na druhém, vždy najdete cestu jak tyto obtíže překonat. V případě, že partnera nemáte, dochází mnohdy ke ztrátě zájmu a k cestě za jinou zábavou.
2. Určete si den či dva, které strávíte prací. Nejlépe na stejném místě se spoluzakladateli. A provždy, žádné vyjímky. Jeden večer v týdnu, jeden den přes víkend. Neznamená to, že nebudete pracovat v ostatní dny, ale udržení řádu v pracovním programu významě pomáhá překonávat fáze, které “se udělat musí”.
3. Určete si celoposádkový cíl. Čím lidi přesvědčit, aby šly do věci na plný plyn? 5 000 aktivních uživatelů? 10 000 unikátů za den? Fondy? Váš cíl by měl být kolektivní shoda. Nepotřebujete aby jeden byl odhodlaný zapojit se naplno, zatímco druhý měl výhrady. Je jednoduché to přehlížet, ale je třeba se definitivně rozhodnout. Ztratil jsem dva spoluzakladatele, kteří nebyli připraveni se do toho ponořit na fulltime, zatímco já ano. Nebylo to fér k nim, ani ke mě.
4. Držte se nápadu, který je zvládnutelný. Každý startup je hypotéza. Jestliže je třeba “Uděláme nejlepší webový chatovací klient”, pak budete můžete testovat velice brzy. Pakliže je ale vaše hypotéza typu “Vyrobíme auto na destilku”, nepůjde to jen tak za půl úvazku. Omezená dostupnost kvalitního času vás musí nutit zkrotit ideu na minimum potřebného k testu vaší hypotézy. Žádné extra legrácky!
5. Smiřte se s tím, že vaše první verze vám pravděpodobně poleze krkem. Viz. článek od Davida Rusenka, Důležitost brzkého startu a udržení se při životě / The importance of launching early and staying alive – David je zakladatel Weebly (Y Combinator). Je to dlouhá cesta. Může být startup, který se uchytí přes očekávání rychle s akvizicí během dvou měsíců. 99 % “úspěchů přes noc” znamená 5 let dřiny v blátě před nocí, o které je řeč. Připravte se na dlouhou cestu a nechte se zaskočit náhlým úspěchem. Stejně tak i s vaší první betou. Jen se podívejte kam až jste došli, než že by jste to hodili za hlavu. Motivujte se tak udělat to lepší. Každý týden to vylepšete oproti tomu minulému a sledujte jestli je ten plamínek možné rozdmýchat v pořádný oheň.
6. Když vás popadne odpor a lenost k práci (může každého). Proflákejte tento čas studiem věcí, které neznáte, ale které k vám patří. Jestli jste kodér, přelouskejte si něco o designu či použitelnosti. Načtěte si, čím motivovat investory. Udělejte si průzkum konkurence a analyzujte její přednosti. Nastudujte SEO (není to nic). Pište jestě víc (blogování rouhodně pomáhá). Přemýšlejte nad viralitou sítí a jak s ní pracovat a jak z ní těžit. Dohromady, dávejte pozor na tenkou hranici mezi využíváním odpočinkového času v práci pro váš startup a okrádáním vašeho šéfa o něj či o jeho zdroje. Pakliže jste placeni za práci, pracujte.
7. Buďte si jisti, že je to Váš startup. V lepších případech pracujete ve společnosti, kde jste plnoprávným správcem vaší práce “po práci”. Pokud je vlastnictví vašeho duševního kapitálu nejasné, nedůvěřujte nejlepší vůli vašeho zaměstnavatele. Chamtivost dělá s lidma divy, jakkoli se původně zdáli velkou oporou vašeho projektu.

Pokud Robert Scoble je tech bloger číslo jedna, potom Jason Calacanis je jistě linkbaiter a provokatér numero uno, a to jen v tom nejlepším smyslu. Kapitální úlovek se Jasonovi podařil začátkem března s blogpostem plným tipů jak může startup ušetřit peníze. Kromě několika dalších prominentních blogerů se silně “kritickou” protireakcí přišel redaktor blogu TechCrunch. Duncan Riley z Jasonova blogpostu vyvodil, že v Mahalu pracují samí omezení workoholici bez osobního života a že práce pro Mahalo rovná se peklo.

Protože všechny úsporné tipy lze aplikovat také v českém prostředí (stačí si jen dolary převést na koruny a za San Francisco s Los Angeles a New Yorkem dosadit Prahu), pojďme na to.

1. Kupte počítače Macintosh, ušetříte peníze za IT oddělení.
2. Kupte pro každého druhý monitor, ušetří aspoň 30 minut denně, což je 100 hodin ročně… což je nejméně 2 000 dolarů ročně… což je za tři roky 6 000 dolarů. Druhý monitor stojí 300-500 dolarů podle toho jaký vezmete. To znamená, že se vám investice vrátí 10-20x… a máte šťastného člena týmu.
3. Kupujte všem oběd čtyři dny v týdnu a držte se zásady žádné-meetingy. Jít ven pro jídlo nebo objednávání trvá o 20-60 minut déle než procházka do bufetu a jezení. Pokud uděláte meetingy přes oběd, taky ušetříte čas. Takže, 30 minut denně po řekněme čtyři dny v týdnu jsou dvě hodiny týdně… což je 100 hodin ročně. To je jasné.
4. Kupte levné stoly a drahé židle. Stoly jsou úplné okrádání. My kupujeme nerezové stoly pro restaurace za 100 dolarů a židle Areon za 600. Kompletní cena na pracovní stanici? 700 dolarů. Srovnejte to s kupováním kostky/designerské stanice za 500 – 1 500 dolarů. Židle je jediná věc, na které záleží… investujte do ní.
5. Nekupujte telefony. Nikdo je nebude používat. Nikdo v Mahalu nemá na stole telefon, kromě admin typů. Všichni ostatní jsou na IRC, na chatu a na svých mobilech. Každá má mobil, lidem se na něj spíš dovoláš a 99% komunikace NENÍ přes telefon. Úspory? Nejmíň 500 ročně na osobu… 50 lidí po tři roky? 75-100 tisíc (dolarů).
6. Pronajměte prostor navíc. Spousta lidí ma ve svých kancelářích prostor navíc. Pokud pronajmete 5-10 stolů po 500 dolarech každý, můžete snížit útratu o 2 500 až 5 000 měsíčně, nebo 30-60 000 ročně. To jsou velké peníze.
7. Outsourcujte účetnictví a HR – žádná záhada.
8. Nekupujte všem Microsoft Office – je to příliš mnoho peněz. Dejte Office na tři nebo čtyři společné počítače a používejte Google Docs.
9. Používejte Googlem hostovaný email. 50 dolarů nebo zdarma na uživatele…. jak můžete tohle překonat?!?! K čemu se párat s exchange serverem!?!?
10. Nejtvrději pracujícím lidem kupte domů počítač. Pokud máte lidi ochotné pracovat hodinu týdně navíc, měli byste jim dát počítač domů. Jakmile se dostanete na tři hodiny práce doma týdně, jste na 150 hodinách ročně a tak není nad čím dlouze přemýšlet. Investujte do vybavení pokud *je* osoba workoholik.
11. Dejte padáka lidem, kteří nejsou workoholici. nemilují svoji práci… no tak lidi, tohle je život startupu, to není hra. nepracujte pro startup, pokud tím nežijete – jděte pracovat na poštovní úřad nebo do stabucks pokud tím nežijete pokud toužíte po vyváženém životě. Dovopravdy.
12. Pořiďte do kanceláře dražší automat na espresso. Chodit dvakrát denně do starbucks vyjde pokaždé na 4 $, co je ale důležitější, stojí to 20 minut. Kupte Jura industrial za 3-5 000 (dolarů), pořiďtě dobrý zrna a místnost na kafe doplňte sójovým, nízkotučným, atd. Když si 50 lidí udělá jednou denně výlet, je to pro firmu 20 hodin vyhozeného čašu a zaměstnanci tak utratí za kafe 150 $. To nedává smysl.
13. Zásobujte ledničku sodovkami—stejný případ jako předchozí.
14. Dovolte lidem pracovat mimo pracovní dobu. Dojíždění vysává a mrhá časem každého. Nechejte lidi začít v 6 ráno nebo v 11 a zkrátíte jim dojíždění o polovinu (aspoň v LA).
15. Zajděte za každým svým dodavatatelem jednou za 6-9 měsíců a řekněte si o slevu 10-30%. Pokud polovina z nich řekne ano, ušetříte 5-15% na fixních nákladech. Lidé vám dají slevu když si myslí, že by mohli ztratit byznys.
16. Nevyhazujte peníze za hledání lidí. Hoďte se na linkedin a Facebook a začněte hledat lidi – stejně to funguje líp.
17. Opravdu přemýšlejte, jestli potřebujete PR firmu za 15 000 $ měsíčně. Můžete přece získat PR konzultanta, který bude pracovat na 2-3 projektech ročně za 10-15k $ každý a ušetříte 75%. Většina PR firem stejně leží půl roku ladem, když budujete svůj produkt.
18. Outsourcujte do středu Ameriky: Jsou tam tuny briliantních lidí mezi San Franciskem, Los Angeles a New Yorkem, kteří nežijí v jednopokojovém apartmánu za 4 000 dolarů a neplatí v čistírně 8 dolarů za košili – najměte je!